Co pro mě znamená Donum Felix

Dnes je první školní den. Máme to s Tondou na pohodu, i když ho dvakrát vracím pro jiné tepláky, protože přes prázdniny zase ze všeho vyrostl. Podruhé už se cuká a nechce zase šlapat schody nahoru do pokoje.

Tonda: A proč si musím brát jiný tepláky?

Já: Aby se ti nesmáli, že čekáš velkou vodu.

Tonda: Mě se ale ve škole nikdy nikdo kvůli oblečení nesmál, mami.

Já: … (Neříkám nic, ale vzpomínám si, jak se smáli ve škole kvůli oblečení mě – holka, tohle si vyřeš laskavě sama a jeho do toho netahej, děkuju pěkně.)

Naše volby určují náš život

Ve škole máme být až v 8:45, a tak se nás netýká ranní dopravní zácpa a troubení aut plných nervózních řidičů, kteří zase nestíhají. V duchu si děkuju za volbu školy pro Tondu. Nahlas – ctíce tradice – nadávám na popeláře blokující ulici, zatímco je mi úplně jasné, že nás přivítají jen vřelé úsměvy, i kdybychom přišli pozdě.

„Smyslem studia není to, aby byl člověk chytřejší, ale aby měl větší požitek ze života.“

Neznámý autor

Hned za bránou se setkáváme s novými tvářemi i se starými známými. S mnoha z nich si tykáme a s některými se i obejmeme. Projdeme si školu a uznale pokyvujeme hlavou nad změnami, které tady během koronakrize a prázdnin proběhly. Některé místnosti zcela změnily svůj účel, přibyla opona u pódia, kde se hraje divadlo, a dračí hlavy u stropu. Nebyli jsme tu půl roku.

Všichni jsme se sešli v kruhovce a Vláďa začíná hrou na kytaru. Je to jeho vlastní píseň o tom, že svoboda začíná v srdci. Následuje představení členů týmu a přivítání nových žáků, letos poprvé i středoškoláků. Kruh netrvá dlouho a hned po předání nezbytných informací odcházíme na zahradu, aby si děti s týmem udělaly společnou fotku.

Než se všichni sejdou venku, Tonda vyleze na strom a já hladím psa, kterému jsem se přimotala pod nohy. A ano, ještě pořád jsme ve škole.

„Jediná otázka může být třaskavější než tisíce odpovědí.“

Jostein Gaarder

Svobodná škola a osvobozená rodina

Chystali jsme se už domů, když mě na chodbě zastavili holky s kamerou.

Co pro tebe znamená Donum Felix?“ ptaly se mě a já byla zaskočená. Drmolila jsem, že Donum Felix pro mě znamená všechno. Nevím, na kolik to bylo k pochopení. Že pro mě znamená nemuset plnit domácí úkoly. Že můžeme jít ven místo počítání příkladů z matematiky.

Jenže sotva mi poděkovaly a odešly lovit dalšího respondenta, začaly mi naskakovat opravdové odpovědi na otázku, co pro mě znamená Donum Felix. Znamená to, že:

  • moje dítě se ve škole cítí jako člověk
  • …a proto se nebojí řešit si vlastní věci, cítí se být kompetentní a učí se nést zodpovědnost za svá rozhodnutí, současně se nebojí požádat o pomoc tam, kde cítí, že jí potřebuje
  • rodič (i dítě) je pro „učitele“ partner
  • … a proto se nemusím bát přijít s jakýmikoli obavami, dotazy, návrhy a nebo prosbou
  • neexistuje žákovská knížka – o tom ještě někdy napíšu
  • ano – neexistují domácí úkoly
  • …a proto si volný rodinný čas můžeme organizovat podle vlastního uvážení, nikoli podle toho, jak zrovna ne/stíhá učitel procvičovat s žáky
  • všichni se mnou jednají narovinu, i když se jedná o nepříjemnost
  • ta rovnice je učitel + rodič + dítě = spolupráce, tzn. že učitel se mě nesnaží získat na svou stranu proti dítěti
  • svoboda, lidská důstojnost, respekt

a v neposlední řadě:

  • Mě se ale ve škole nikdy nikdo kvůli oblečení nesmál, mami.

To všechno pro mě znamená Donum Felix.

Svoboda začíná v srdci

Že jsme si zvykli na něco, v čem nám není dobře, a považujeme to za normální, ještě neznamená, že nás to neovlivňuje a že je to v pořádku. Protože to, že my jsme to přežili, neznamená, že to musíme předávat dál. Protože my už dnes máme možnost volby.

Dokonce i když nemůžeme dát dítě do svobodné školy.

Dokonce i když nemůžeme mít dítě na domácím vzdělávání.

Dokonce i tehdy, kdy naše dítě chodí na klasickou ZŠ, máme možnosti volit. I kdyby to znamenalo třeba „jen“ to, že se nespojím s učitelem proti dítěti. „Jen“ to, že budu trvat na tom, že rozhovory o dítěti budou probíhat před dítětem. A nebo „jen“ to, že nebudu posuzovat kvalitu svého dítěte podle známek v žákajdě.

Že to není snadné?

„Neexistuje nic skutečně cenného, čeho může být dosaženo bez práce a námahy.“

Joseph Addison

Svými volbami tvoříme svůj život.

Tereza Tyburcová
Jsem trenérka návyků, parťačka věčných začátečnic, maminka unschoolera a žena výjimečného muže. Věřím, že drobnými změnami lze dosáhnout nečekaně dobrých výsledků, tvořit tu nejlepší verzi svého bytí a spokojeně žít. Jestli vás zaujalo, o čem píšu, zvu vás ke mně do FB skupiny
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů