EN below

NE-rozbila se mi myčka. Funguje, jako kdykoli jindy, ale přestala mýt. Několik let používám osvědčené tablety, dosypávám sůl, dolévám leštidlo. Nepřeplňuji ji, nádobí ukládám zbavené zbytků jídla a pravidelně čistím filtr. Ona svítí, vrní jako vždycky, suší… Ale nemyje.

Už to není, co to bývalo

Tuto větu často slýchám od mužů i od žen.

Ten můj starej má doma všechno, co potřebuje. Navařeno, uklizeno, vyžehlené košile. Když přijde z práce, má hodinu klid jen pro sebe, než se začne věnovat mně a dětem. Neštěkám na něj, ani mu neodpírám sex, celkem nic po něm nechci.

A stejně to mezi námi není takové, jaké bych si to představovala. K dětem se chová hezky, jako táta je skvělej. Do hospody moc nechodí, nebije mě, skoro se nehádáme. Jenom ta láska, jako by se vytratila..„

Vzpomínáte na film Účastníci zájezdu? Eva Holubová a Bohumil Klepl hráli manželský pár, který už si vůbec nerozumí. Jejich dcera (Anna Polívková) je vzala k moři s nadějí, že je stmelí dohromady.

Vydělávám slušný peníze, dvakrát za rok jezdíme na dovolenou. Rodinu zajistím, dětem se věnuju, občas doma pomůžu. Manželka má všechno, co potřebuje. Přesto se zdá, že pořád není spokojená. Co by ještě chtěla? Ona se postará, to jo, ale už si nějak nerozumíme.

Bohumil Klepl si na flámu povzdechne: „Třicet let manželství… Dovedeš si to představit? A víš, co je nejzvláštnější? Že přes všechny ty hádky myslím jen na jedinou věc. Jak ji udělat šťastnou.“ A Eva Holubová?

Když její manžel dospává opici, říká dceři: „Kdybys ho viděla, když mu bylo dvacet. Milovali jsme se i 5x denně… No, a deset let na to už jsem si při tom představovala někoho jinýho.“…“Hm, manželství. A víš, co je nejzvláštnější? Že jsem po celou tu dobu stejně pořád přemýšlela, jak ho udělat šťastným.“

Jak tedy jeden druhého udělat šťastným?

Když mi přestala mýt myčka, zkontrolovala jsem nejdřív, zda má vše, co potřebuje. Zdálo se, že ano. Vrtalo mi hlavou, co dělám špatně? Všichni doma mi potvrdili, že i oni postupují správně. Přesto jsme ale opakovaně vyndavali špinavé nádobí. Co budeme dělat? Zavoláme opraváře? Koupíme novou? Vyhodíme jí a budeme mýt nádobí v ruce?

Postup, který jsem zvolila, se bude zdát přinejmenším zvláštní. Myčku, svoji nepostradatelnou pomocnici, jsem vyložila a sedla jsem si před její otevřená dvířka. Chvíli jsem jen tak seděla, zírala do ní a v duchu jsem si s ní povídala. „Tak holka, co tě trápí? Co jsem přehlédla? Vždycky všechno fungovalo a najednou se nedaří?“

Jak jsem tam tak seděla a hleděla do jejího „nitra“, všimla jsem si, že něco nepatrně vyčnívá z jednoho z ostřikovacích otvorů horní vrtule. Byl to úlomek vodního kamene. Aha! Tady tě tlačí pata! Nikdy by mě nenapadlo, že se tohle může stát.

Rozebrala jsem obě vrtule a k mému překvapení byly naplněné úlomky až po okraj. Voda z nich tam mohla jen slabě crčet, ale sotva mohla mít dostatečný proud a sílu cokoli smýt. Zamontovala jsem vyčištěné vrtule zpátky a nechala jsem projet cyklus. Ještě jednou jsem to celé rozebrala, abych mohla dostat ven zbytky, které se vyplavily z nedostupných míst.

A jak je to tedy s těm vztahy? Můžeme oba připustit, že je někde skrytý nános čehosi, co způsobuje pocit, že už to není ono? A že je to tak i navzdory našemu dojmu, že děláme vše, co je potřeba?

Můžeme partnera vyhodit s odůvodněním, že vztah je již rozbitý, nefunkční. Nebo se můžeme rozhodnout nejdřív zavolat na pomoc opraváře, tedy třeba manželskou poradnu.

Nebo si můžeme sednout, otevřít svá „dvířka“, nahlédnout a nechat nahlédnout vzájemně do svých niter a zkusit společně vyčistit nánosy toho, co způsobuje naše malá nedorozumnění. Můžeme připustit, že to není ničí vina, ničí záměr. Můžeme opět dojít ke vzájemnému pochopení.

To by ale museli chtít oba

Někdy můžeme mít pocit, že se ten druhý dost nesnaží. Že je na to člověk sám. Může to tak být a taky nemusí. Pořád je tu ještě úžasná možnost – začít od sebe. A ono se to třeba časem začne všechno jevit v trochu jiném světle.

Je to hodně práce, ale stojí za to to zkusit, protože nové myčce se časem zanesou vrtule taky…

It’s not what it used to be

My dishwasher was NOT broken. It works as ever, but has stopped washing. I have been using proven tablets for several years, pouring salt, adding polish. I do not overfill it, store dishes free of food residue and regularly clean the filter. She shines, purrs as always, dries … But she doesn’t wash.

It’s not what it used to be

I often hear this sentence from both men and women.

My husband has everything he needs at home. Cooked, tidy, ironed shirts. When he comes from work, he has an hour of calm for himself before he takes care of me and the children. I’m not barking at him or denying him sex, I don’t want anything from him.

And it is not what I would imagine between us anyway. He treats children nicely, as dad is great. He doesn’t go to the pub much, he’s not hitting me, we’re almost arguing. Only that love seems to have disappeared.

Do you remember the movie Members of the trip? Eva Holubová and Bohumil Klepl played a married couple who do not understand each other at all. Their daughter (Anna Polívková) took them to the sea, hoping to put them together.

I make good money, we go on vacation twice a year. I will ensure the family, I devote to the children, sometimes I help at home. My wife has everything she needs. Still, she seems still not satisfied. What else would she want? She’ll take care of me and family, yeah, but we don’t understand each other anymore.

Bohumil Klepl sighs on the binge: “Thirty years of marriage… Can you imagine? And do you know what’s the strangest? That despite all those arguments, I think of one thing. How to make her happy.” And Eva Holubová?

When her husband sleeps drunk, she tells her daughter, “If you could see him when he was twenty. We made love 5 times a day… Well, and ten years later, I had imagined someone else doing it. ”…“ Well, marriage. And you know what’s the strangest? That I was always thinking how to make him happy all the time. ”

So how do we make each other happy?

When my dishwasher stopped washing, I first checked that it had everything it needed. It seemed yes. I was wondering what am I doing wrong? Everyone at home confirmed to me that they are doing the right things too. However, we repeatedly removed dirty dishes. What do we do? Call the repairman? Buy a new one? Do we throw it out and wash the dishes in hand?

The procedure I have chosen will seem at least strange. I unloaded the dishwasher, my indispensable assistant, and sat in front of her open door. For a moment I just sat staring at her and talking to her in my mind. “So, girl, what bothers you? What did I miss? Everything have always work and suddenly failed? ”

As I sat there staring into her “inside,” I noticed something slightly protruding from one of the upper propeller’s spray holes. It was a fragment of limescale. Aha! Here’s your heel! I never thought this could happen.

I dismantled both propellers, and to my surprise the fragments were filled to the brim. The water there could only murmur weakly, but could barely have enough current and power to wash away anything. I mounted the cleaned propellers back and let the cycle pass. I disassembled it once more so that I could get out the remnants that had washed out of inaccessible places.

So what about the relationships? Can we both admit that there is a hidden deposition of something somewhere that makes it feel that there is no longer what it used to be? And that is so despite our impression that we are doing everything that is needed?

We can throw away the partner on the grounds that the relationship is already broken, unfunctional. Or we can decide to call the repairman first, like a marriage counseling.

Or we can sit down, open our “doors” to each other, peek and have a peek into each other’s interior and try to clean together the deposits of what causes our little misunderstandings. We can admit that it is no one’s fault, it is not an intention. We can again reach mutual understanding.

But both would have to want it

Sometimes we may feel that the other is not trying enough. That man is alone. It can be but it doesn’t have to be. There is still a great possibility – to start from yourself. And it will eventually begin to appear in a slightly different light.

It is a lot of work, but it is worth trying, because the new dishwasher will eventually have the propellers clog too…